Střípky z minulosti 🕰️
🇨🇿💐Josef Sousedík, známý jako „Moravský Edison“ pro své vynálezy, byl kromě úspěšného podnikatele a vsetínského starosty i aktivním vlastencem a členem protinacistického odboje. Po několikerém zatčení byl 15. prosince 1944 držen na výslechové místnosti gestapa ve Vsetíně. Během tohoto výslechu se pokusil o útěk, při němž došlo k potyčce s důstojníkem gestapa Franzem Kernerem. Sousedík byl následně Kernerem zavražděn. V roce 1920 Josef Sousedík založil vlastní dílnu, kde vyráběl elektromotory a další stroje podle svých patentů. Tento podnik rychle expandoval do rozsáhlé továrny, která v době největšího rozmachu poskytovala práci více než 350 lidem. Sousedík odmítl návrh Tomáše Bati na partnerství. Kvůli následné hospodářské krizi se však dostal do finančních problémů, a tak jeho společnost v roce 1934 převzala v rámci konkursu firma Ringhoffer-Tatra. I po této změně pracoval Sousedík v podniku na ředitelské pozici až do roku 1940. Později, během válečných let, s továrnou spolupracoval externě. Zásadní je, že jeho elektrotechnická továrna dodala klíčové komponenty pro motorový vůz řady M 290.0, známý jako Slovenská strela. Pro tento vlak Sousedík také vyvinul originální benzinoelektrický systém přenosu energie. -
🇨🇿10. prosince roku 1984 byla předána Nobelova cena za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Jaroslav Seifert začínal s proletářskou poezií, následně se stal představitelem poetismu a postupně přešel ke vzpomínkovým tématům. Tehdejšímu režimu takové ocenění přišlo nevhod a v médiích se o něm vyskytla jen stručná zmínka. Jaroslav Seifert sice měl titul národního umělce, jeho vztah s komunistickou mocí se však v období normalizace zkomplikoval. Byl nucen odejít do ústraní a stále více se orientoval na český disent. V prosinci 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Proslulému českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi ji udělila Švédská akademie dne 11. října 1984. Seifertovo zdraví již bylo podlomené a sám si cenu převzít nemohl. Z rukou švédského krále si ji tedy následně převzala básníkova dcera Jana. „S odjezdem do Švédska měla naše rodina do poslední chvíle problémy. Neměli jsme povolení, a proto jsme si nemohli zakoupit ani letenku. Můj manžel musel jít ke švédskému velvyslanci a ten zatlačil,“ vzpomíná na perné období Jana Seifertová-Plichtová. Nakonec ze socialistické republiky vycestovala. Sešel se kvůli tomu výbor komunistické strany. Povolení dostala jen ona a její bratr Jaroslav, byť podle regulí se smí slavnostní ceremonie zúčastnit celá rodina včetně známých, a to do počtu devíti osob. Ceremonie se odehrála 10. prosince 1984. -
🇨🇿Rozsvěcení plynových lamp na Karlově mostě v Praze. Tato událost se koná každoročně během adventu, obvykle od 1. do 23. prosince. Lampář v historické uniformě používá dlouhou tyč s hořícím knotem k zapálení 46 plynových lamp. https://t.co/uTHeQhpplc -
